1. července 2010 ses vyklubala na svět a úplně jsi nám změnila život.
Každým dnem víc a víc bledne moje vzpomínka na bolesti a první dny, kdy jsem se bála, jestli to s tebou zvládnu.
Rosteš z mlíčka a děláš nám už 7 týdnů radost. Jsi čím dál krásnější, nádherně se usmíváš a moc ráda si s tebou povídám, zpívám ti, předčítám ti a beru tě na procházky v babyvaku.
Každý den už od rána se těším na každou vteřinu s tebou. Na tvou vůni, tvoje velké oči, tvoje malé prstíčky, tvůj hlásek, když se vztekáš. Jsi roztomilá a legrační ve všech výrazech, které kouzlíš na své tvářičce.
Každý den nás něčím překvapuješ, jak se učíš poznávat svět a učíš nás mu a sobě navzájem lépe rozumět. Jsi náš poklad. Jsi to nejlepší, co se nám v životě povedlo.
Moc pekne! Budes takhle psat i o Lukaskovi;)?
Díky. Ještě nevím... Objevila jsem tyto svoje zápisky z doby, kdy jsem čekala Lucinku a když se narodila, tak to bylo milé zavzpomínat a rozhodla jsem se to tu publikovat. Trochu pokračuju v tomto psaní pro Lucinku, takže určitě to bude i o Lukáškovi :-)
Už se těším na další zápisky... jsou krásné, plné mateřské lásky. Díky, Zdeni.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.